Korsika GR20 2013 New!
2009-06-17 14:44:47 - Molln - St. Pankrac
Omluvte zpozdeni. Doufam, ze jste nemeli strach. Kde zacit?. Asi ve 3 hodiny rano me vzbudil dest. Byl tak intenzivni, ze me donutil vylezt ven a natahnout pres hamaku jeste plachtu. Cela operace trvala asi 10 minut. Po osuseni rucnikem jsem o5 naskocil do hamaky. Spanek byl ovsem pouze na oko. Cekal jsem kazdou chvili, ze mi zacne tect dovnitr. Po 8 hodine prestalo prset, sbalil jsem veci a vydal se na cestu po zarostle lesni pesine do Molln. Kdyz jsem vylezl z lesa vypadal jsem jako bych omylem vlezl i s batohem do mycky na auta. V Molln jsem doplnil zasoby vody a poklabosil s jednou babickou a dedeckem. Oba chvalili moji nemcinu, ale myslim, ze to bylo spise kvuli tomu, ze si jinak nemaji s kym povdat. Jakmile jsem opustil Molln strhl se opet prsak jako blazen. Zabalen do plastenky jsem vyrazil na Fraustein, cesta byla okolo reky, takze se nikterak extremne nevlnila, za cez jsem byl vdecny. Celou cestu jsem se snazil udrzet nohy v suchu, abych si neuhnal puchyr. Menil jsem ponozky jako vztekly. Na Frausteinu jsem si v kostele koupil svicku a zapalil ji myslic na vas vsechy, co obcas kouknete sem, zda jeste ziju. Jsem rad za kazde vlidne slovo. Chvili jsem se na Frausteinu zdrzel s nadeji, ze prestane prset. Neprestalo, ale i presto jsem mel celkem dobrou naladu a pokracoval jsem podel Mauser see do Sv. Pankrace skrze prirodni rezervaci Kalkalpen. Pocasi sice nebylo idealni, ale vyhled byl labuzo. Po prichodu do Sv. pankrace jsem byl rozhodnut, ze zde dnes slozim hlavu, pod strechou abych vse ususil. Nanestesti gasthaus mel zavreno a tak jsem se vydal k mistnimu kempu, kde byla taktez znacena ubytovna. Bohuzel chyba mapy, coz jsem se dozvedel az po prichodu. A tak jsem si rekl, ze si dam pivo, kdyz uz jsem tady. Nakonec jsem se dal do reci s dvema mistnimi stamgasty a majitelem kempu. Nakonec jsme se domluvili, ze mohu spat na zemi v restauraci. Didi (majitel) je velmi sympaticky devetatricatnik. Ma dve deti, ktere bohuzel vida jen o vikendech a v kempu funguje nove teprve 3 mesice, puvodne mel firmu na vyrobu stolu ve Freistadtu. Je tu jeste se synovcem Thomasem a slecnou Klaudii. Jsou to dobri lide. Aby toho nebylo malo, potkal jsem tu take skupinu turistu ze Slaneho, se kterymi jsem rozebiral nesmrtelnost chrousta dlouho do noci za popijeni vina. Jeste stesti, ze nakonec meli tendence se trhnout a jit spat, jinak tam sedime jeste ted. Mj. mi odesel mobil. Nechce se nabijet, nezbyva nic jineho, nez sehnat nejakou nahradu. Upravil jsem cestu a vyrazim obhlednout mobily do Windischgarsten. Hezky den.
Omluvte zpozdeni. Doufam, ze jste nemeli strach. Kde zacit?. Asi ve 3 hodiny rano me vzbudil dest. Byl tak intenzivni, ze me donutil vylezt ven a natahnout pres hamaku jeste plachtu. Cela operace trvala asi 10 minut. Po osuseni rucnikem jsem o5 naskocil do hamaky. Spanek byl ovsem pouze na oko. Cekal jsem kazdou chvili, ze mi zacne tect dovnitr. Po 8 hodine prestalo prset, sbalil jsem veci a vydal se na cestu po zarostle lesni pesine do Molln. Kdyz jsem vylezl z lesa vypadal jsem jako bych omylem vlezl i s batohem do mycky na auta. V Molln jsem doplnil zasoby vody a poklabosil s jednou babickou a dedeckem. Oba chvalili moji nemcinu, ale myslim, ze to bylo spise kvuli tomu, ze si jinak nemaji s kym povdat. Jakmile jsem opustil Molln strhl se opet prsak jako blazen. Zabalen do plastenky jsem vyrazil na Fraustein, cesta byla okolo reky, takze se nikterak extremne nevlnila, za cez jsem byl vdecny. Celou cestu jsem se snazil udrzet nohy v suchu, abych si neuhnal puchyr. Menil jsem ponozky jako vztekly. Na Frausteinu jsem si v kostele koupil svicku a zapalil ji myslic na vas vsechy, co obcas kouknete sem, zda jeste ziju. Jsem rad za kazde vlidne slovo. Chvili jsem se na Frausteinu zdrzel s nadeji, ze prestane prset. Neprestalo, ale i presto jsem mel celkem dobrou naladu a pokracoval jsem podel Mauser see do Sv. Pankrace skrze prirodni rezervaci Kalkalpen. Pocasi sice nebylo idealni, ale vyhled byl labuzo. Po prichodu do Sv. pankrace jsem byl rozhodnut, ze zde dnes slozim hlavu, pod strechou abych vse ususil. Nanestesti gasthaus mel zavreno a tak jsem se vydal k mistnimu kempu, kde byla taktez znacena ubytovna. Bohuzel chyba mapy, coz jsem se dozvedel az po prichodu. A tak jsem si rekl, ze si dam pivo, kdyz uz jsem tady. Nakonec jsem se dal do reci s dvema mistnimi stamgasty a majitelem kempu. Nakonec jsme se domluvili, ze mohu spat na zemi v restauraci. Didi (majitel) je velmi sympaticky devetatricatnik. Ma dve deti, ktere bohuzel vida jen o vikendech a v kempu funguje nove teprve 3 mesice, puvodne mel firmu na vyrobu stolu ve Freistadtu. Je tu jeste se synovcem Thomasem a slecnou Klaudii. Jsou to dobri lide. Aby toho nebylo malo, potkal jsem tu take skupinu turistu ze Slaneho, se kterymi jsem rozebiral nesmrtelnost chrousta dlouho do noci za popijeni vina. Jeste stesti, ze nakonec meli tendence se trhnout a jit spat, jinak tam sedime jeste ted. Mj. mi odesel mobil. Nechce se nabijet, nezbyva nic jineho, nez sehnat nejakou nahradu. Upravil jsem cestu a vyrazim obhlednout mobily do Windischgarsten. Hezky den.
galerie:
diskuze: