2009-06-20 21:28:34 - Aich - Radstadt
Pripraveni na dnesni nasup? Celou noc prselo a rano tomu nebylo jinak. Prestoze se mi doma pri desti spalo vzdy nadherne, zde jsem se neustale budil. Od 7 zacaly odbijet po 15 minutach kostelni hodiny. Navic jsem se v dome citil tak trochu jako nezvany host. Vcera me privedl farar a rekl postarejte se o nej. Dostal jsem pokoj a nikdo se se mnou dale nebavil, jen deti me vzdy anglicky pozdravily pres chodbu, kdyz vybehly z pokoje. Ale prislo mi, ze jejich rodice nebyli zrovna nadseni, mou navstevou, coz me trochu mrzi, neb nechci byt nikomu na obtiz. A tak jsem si sbalil svych pet svestek, natahnul plastenku a odesel nespatren, jelikoz jsem pri pruchodu domem nikoho nepotkal. Plastenka se na me lepila jako zaves ve sprse, ale na nalade mi to neubralo. Za peni ruznych vice ci mene znamych songu jsem si to stradoval nach Weissenbach, kdezto nahle zazracne prset prestalo. Oduvodnil jsem si to tak, ze jsem dest zahnal svym zpevem. Akorat nevim jestli je to dobre, nebo spatne. Obcas se sice o mne jeste nejaka ta kapka otrela, ale plastenka mela pro dnes uz padla. Cesta se linula udolim okolo ricky Enns. Ta jinak klidna, se zmenila v dmouci se pereje, se kterymi by mel problemy i zkuseny vodak. Ani jsem se nenadal a byl jsem ve Schladmingu. Pri prichodu pochodoval na namesti cirka 500m pohrebni pruvod, byl jsem tim fanscinovan, ale prislo mi nevhodne fotit. Kdyz pruvod prosel sednul jsem si do mistni noobl putiky a dal si cesnecku a kance. Cesnecku tu maji vytecnou, ale narozdil od te tradicni ceske je v ni navic smetana, kterou pak jeste trochu naslehaji. Musim si ji taky zkusit nekdy doma zbastlit. Kanec byl tak moc delikatni, az jsem si z toho umastil gate, ale stalo to za to. Po obede a jemnem bloudeni jsem nakonec nasel cestu do Radstadtu. Vedla dale okolo Enns tu po pravem, tu po levem brehu. Ani jsem se nenadal a stal jsem pred farou v Radstadtu. Kdyz jsem zazvonil, ozval se v interkomu zensky hlas. Poprosil jsem, zda by mohla prijit dolu. Chvilku to trvalo, ale nakonec se otevrely dvere a v nich stala usmivajici se babicka. Rekl jsem ji tech par vet, ktere jsem si jiz od rana pripravoval a jelikoz mi cely nocleh predzaridil Vaclav telefonicky, bylo vse jiz pripraveno. Fara je obrovska a nadherna, je to puvodni klaster nyni pretekajici starozitnym nabytkem, nejruznejsimi relikviemi a obrimi obrazy. Pani me uvedla do me dnesni ubigace, kde spal vcera biskup. Malem jsem padnul na zadek. Na zdech jsou sosky andelu, velka platna se svetci a vsude nabytek z tezko odhadnutelneho stoleti. Mozna budu radsi spat na zemi, abych jim tu nejakou tu starozitnost nepochroumal. Dal jsem si sprchu a zasel o patro niz na caj, buchtu a kus trhane nemciny. Pani spravcova privedla i pana farare. Starsi prosedively pan se na me usmal a prohodili jsme spolu par vlidnych slov. Kdyz jsem dopil caj, dosel jsem si pro fotak a udelal par snimku fary. Na 7 jsem si zasel na msi do mistniho kostela. Maji tu asi hodne hrisniku, protoze v kostele maji 4 zpovednice. Po msi jsem se vratil na pokoj a chystam se jit na kute, nebot zitra vstavam brzo.