Korsika GR20 2013 New!
2011-06-12 22:51:09 - Drnovice - Vicemerice
Dalsi den meho zivota je nenavratne pryc. Co se delo, to se delo a co se nedelo, to se bude dit treba nekdy jindy, nebo taky vubec. Coze se to tedy dnes delo? Zacalo to jako obvykle rozlepenim oci v zadychanem spacaku a vykouknutim ven. Vzduch svezi, slunce sviti na protejsi stran a vsechny veci jsou, jak uz to tak po ranu byva, zvlhle. Zapinam mobil a spokojene koukam na reakce lidi na muj vcerejsi prispevek. Jsem rad, ze se diskuze trochu rozproudila. Mam toho v rukave samozreme vice, ale nevysypu to hned vse najednou. Hodiny na mobilu ukazuji asi pul devate. Soukam se ze spacaku, snidam, zacinam balit. Pomalu slezam kopec, cekam skryt za vetvemi abych nevyrusil curajiciho cyklistu a konecne vychazim na silnici, na ktere po cca 100 metrech hlasa cedule Drnovice. Do Vyskova pak vede prekvapive okolo silnice dlazdena cesta pro pesi. Na zacatku Vyskova u me zastavilo auto a lide z nej se me zacali vyptavat kudy se dostanou do zoo. S chodeckymi hulkami a obrim batohem jsem zrejme pripominal typickeho Vyskovana. Omluvil jsem se, ze nevim a zamiril ke kostelu, kamzto vetsinou ve vetsim mestecku mirim automaticky. Zrovna koncila mse a lide se houfovali venku. Mym primarnim ukolem bylo nalezt infocentrum. Coz se mi povedlo obratem po par metrech na namesti. Potreboval jsem mapu, ktera by mi lepe navazovala na aktualni koncici ve Vyskove. K memu prekvapeni skoro zadne mapy v infocentru nemeli, a kdyz tak nevyhovujici. Zamiril jsem tedy na lavicku pobliz, zapnul mou uchvatnou krabicku a z mapy v ni si vypsal nazvy vesnicek az do Kojetina, ktery uz na papirove mape mam. Doptal jsem se kudy mam vyrazit na prvni vztycny bod "Heroltice" a slo se. U Heroltic me opet zastavilo auto a jestli pry jsem zdejsi. Odvetil jsem, ze ani nahodou a ze tu jdu poprve. Osazenstvu auta to pri pohledu na me zjevne doslo a tak se zacali smat. Po ceste dal jsem potkal ctyri vykolejene vagony v poli, ktere jsem si hned vyfotil. Behem chvilky jsem byl v Ivanovicich na Hane. V obchode jsem si dokoupil zasoby a udelal si radost nanukem. Slunicko prijemne prazilo, tak jsem si rozendal veci, ktere jsem vcera pral na lavicku a zacal susit. Mezi tim jsem jeste stihnul zavolat Kubikovi, jenz byl jiz na ceste po dalnici na Vyskov, a zadat mu potrebne koordinaty. Jak jsem tak sedel, zacala asi o pet lavicek dal horekovat nejaka postarsi cikanka. Prosim pomoc a smerovala to evidentne na me. Nedalo mi to, zvedl jsem se a sel se podivat, zda opravdu neco nepotrebuje. Jedine co jsem zjistil bylo, ze je dosti podnapila. Posilala me za jeji sestrou, abych pro ni dosel, ale nebyla schopna popsat kde bydli. Rekl jsem ji, ze ji s tim tedy asi zrejme nepomuzu a ona mi odvetila, ze mi da do drzky. Tak jsem rekl, ze budu cekat o pet lavicek dal. Za cca deset minut upadla babka do alkoholoveho koma a usnula. Nacez prisli zrejme jeji pribuzni a chteli ji odvest domu. Cemuz vzdorovala asi hodinu, ale kdyz se zacala obloha kabonit, tak se nakonec zvedla a s podporou vravorala vstrict snad svetlejsim zitrkum. Pet minut na to dorazil Kuba. Sedli jsme na zahradku mistni retaurace Ivanka, odkud jsme se posleze museli kvuli desti presunout dovnitr. Venku prselo a prselo, cas bezel a bezel ... a baterky se dobijely a dobijely. Kdyz bylo nabito, novinky sdeleny, jidlo snezeno a dopito, mohlo byt kolem pate. Kuba se chtel mermomoci nekam ject podivat. Tak jsme vymysleli plan, ze bychom mohli zkusit rozhlednu v Drnovicich, kdezto jsem nocoval. Hodil jsem bagl do kufru a vyrazili jsme. V Drnovicich jsme nakonec postavili auto u hrbitova a vyrazili na prochazku. Na vrsku mlade rozhledny (2009) jsem udelal par fotek a slo se zase zpet. Po ceste do Ivanovic bral Kuba jeste plyn do auta. Clovek, ktery mu ho tam cepoval vypadal jako hipik, ale celkove mi pripomel jednu postavu z knizky cesta pokojneho bojovnika. Kdo cetl bude vedet o koho se jedna. V Ivancicich jsme se s Kubikem rozloucili a slibili si, ze kdyz budeme opet pobliz, tak se ozveme. Vyrazil jsem tedy sviznym krokem pres Chvalkovice, Drevnovice az do Vicemeric, za kterymi se konecne vyskytovalo par stromu. V okruhu cca 15km je to aktualne s lesy dost bida. Mezi stromy jsem nasel jakousi opustenou budovu se spoustou lavicek a podiem. Dal jsem si vecu prevleknul se do veci na spani a ted dopisuji na podiu posledni slova dnesniho prispevku, nez se ulozim ke spanku. Howgh
Dalsi den meho zivota je nenavratne pryc. Co se delo, to se delo a co se nedelo, to se bude dit treba nekdy jindy, nebo taky vubec. Coze se to tedy dnes delo? Zacalo to jako obvykle rozlepenim oci v zadychanem spacaku a vykouknutim ven. Vzduch svezi, slunce sviti na protejsi stran a vsechny veci jsou, jak uz to tak po ranu byva, zvlhle. Zapinam mobil a spokojene koukam na reakce lidi na muj vcerejsi prispevek. Jsem rad, ze se diskuze trochu rozproudila. Mam toho v rukave samozreme vice, ale nevysypu to hned vse najednou. Hodiny na mobilu ukazuji asi pul devate. Soukam se ze spacaku, snidam, zacinam balit. Pomalu slezam kopec, cekam skryt za vetvemi abych nevyrusil curajiciho cyklistu a konecne vychazim na silnici, na ktere po cca 100 metrech hlasa cedule Drnovice. Do Vyskova pak vede prekvapive okolo silnice dlazdena cesta pro pesi. Na zacatku Vyskova u me zastavilo auto a lide z nej se me zacali vyptavat kudy se dostanou do zoo. S chodeckymi hulkami a obrim batohem jsem zrejme pripominal typickeho Vyskovana. Omluvil jsem se, ze nevim a zamiril ke kostelu, kamzto vetsinou ve vetsim mestecku mirim automaticky. Zrovna koncila mse a lide se houfovali venku. Mym primarnim ukolem bylo nalezt infocentrum. Coz se mi povedlo obratem po par metrech na namesti. Potreboval jsem mapu, ktera by mi lepe navazovala na aktualni koncici ve Vyskove. K memu prekvapeni skoro zadne mapy v infocentru nemeli, a kdyz tak nevyhovujici. Zamiril jsem tedy na lavicku pobliz, zapnul mou uchvatnou krabicku a z mapy v ni si vypsal nazvy vesnicek az do Kojetina, ktery uz na papirove mape mam. Doptal jsem se kudy mam vyrazit na prvni vztycny bod "Heroltice" a slo se. U Heroltic me opet zastavilo auto a jestli pry jsem zdejsi. Odvetil jsem, ze ani nahodou a ze tu jdu poprve. Osazenstvu auta to pri pohledu na me zjevne doslo a tak se zacali smat. Po ceste dal jsem potkal ctyri vykolejene vagony v poli, ktere jsem si hned vyfotil. Behem chvilky jsem byl v Ivanovicich na Hane. V obchode jsem si dokoupil zasoby a udelal si radost nanukem. Slunicko prijemne prazilo, tak jsem si rozendal veci, ktere jsem vcera pral na lavicku a zacal susit. Mezi tim jsem jeste stihnul zavolat Kubikovi, jenz byl jiz na ceste po dalnici na Vyskov, a zadat mu potrebne koordinaty. Jak jsem tak sedel, zacala asi o pet lavicek dal horekovat nejaka postarsi cikanka. Prosim pomoc a smerovala to evidentne na me. Nedalo mi to, zvedl jsem se a sel se podivat, zda opravdu neco nepotrebuje. Jedine co jsem zjistil bylo, ze je dosti podnapila. Posilala me za jeji sestrou, abych pro ni dosel, ale nebyla schopna popsat kde bydli. Rekl jsem ji, ze ji s tim tedy asi zrejme nepomuzu a ona mi odvetila, ze mi da do drzky. Tak jsem rekl, ze budu cekat o pet lavicek dal. Za cca deset minut upadla babka do alkoholoveho koma a usnula. Nacez prisli zrejme jeji pribuzni a chteli ji odvest domu. Cemuz vzdorovala asi hodinu, ale kdyz se zacala obloha kabonit, tak se nakonec zvedla a s podporou vravorala vstrict snad svetlejsim zitrkum. Pet minut na to dorazil Kuba. Sedli jsme na zahradku mistni retaurace Ivanka, odkud jsme se posleze museli kvuli desti presunout dovnitr. Venku prselo a prselo, cas bezel a bezel ... a baterky se dobijely a dobijely. Kdyz bylo nabito, novinky sdeleny, jidlo snezeno a dopito, mohlo byt kolem pate. Kuba se chtel mermomoci nekam ject podivat. Tak jsme vymysleli plan, ze bychom mohli zkusit rozhlednu v Drnovicich, kdezto jsem nocoval. Hodil jsem bagl do kufru a vyrazili jsme. V Drnovicich jsme nakonec postavili auto u hrbitova a vyrazili na prochazku. Na vrsku mlade rozhledny (2009) jsem udelal par fotek a slo se zase zpet. Po ceste do Ivanovic bral Kuba jeste plyn do auta. Clovek, ktery mu ho tam cepoval vypadal jako hipik, ale celkove mi pripomel jednu postavu z knizky cesta pokojneho bojovnika. Kdo cetl bude vedet o koho se jedna. V Ivancicich jsme se s Kubikem rozloucili a slibili si, ze kdyz budeme opet pobliz, tak se ozveme. Vyrazil jsem tedy sviznym krokem pres Chvalkovice, Drevnovice az do Vicemeric, za kterymi se konecne vyskytovalo par stromu. V okruhu cca 15km je to aktualne s lesy dost bida. Mezi stromy jsem nasel jakousi opustenou budovu se spoustou lavicek a podiem. Dal jsem si vecu prevleknul se do veci na spani a ted dopisuji na podiu posledni slova dnesniho prispevku, nez se ulozim ke spanku. Howgh
galerie:
diskuze:
2011-06-13 12:02:57 Lidumil
Zdar skritku, zitra vecer nabiram Paju u hranic (snad) a pozitri k veceru vam nejspis zatukame na vratka .) Dovcu mam az do konce cervna, takze na chvilku odpocinu, obmenim a vyperu obleceni, nakoupim mapy a vyrazim dale .)
2011-06-13 08:31:23 skritek
ahojdy ,tak jak to tak vidím tak k nám se dovalíš tak koncem pracovního týdne .kolik máš dovčí ??pujdeš od nás jeste dál na východ??skritek
2011-06-12 23:10:07 KuMuLuS
"vztyčný bod" XD
2011-06-12 23:05:50 doggy
Tady ses na Hane, tady moc lesu nepotkas .)
2011-06-12 22:56:19 Ricci
Tož to jsme dnes k sobě byli docela blízko, do Prostějova co bys kamenem dohodil. :-)
