Korsika GR20 2013 New!
2011-06-13 22:04:08 - Vicemerice - Frystak
Uz kdyz jsem vcera prisel na misto, kde jsem spal, citil jsem okolo sebe podivne energie. Ve spanku se mi to potvrdilo. To byly zase jednou sny. Jeden si pamatuju do ted. Diky jakymsi indiciim jsem zjistil, ze zivot, ktery jsem zil byl umele vykonstruovany. Puvodne jsem totiz byl ridic autobusu, ktery zpusobil hromadne nestesti a sam prezil. Abych se, z toho nezblaznil, tak mi nejaci emzaci smazali traumaticke vzpominky a totez udelali vsem lidem okolo. Jenze ja jim na to prisel a skrze nejaky stroj jsem se snazil dostat do jejich dimenze, abych zastavil jejich kontrolu deni okolo. Jenze z tech co mi nakonec pomahali s jeho vyrobou se zase vyklubali emzaci a ve stroji zmizeli. Nacez me tam nechali stat s pytlikem nejakych led diod v ruce a byli ti tam i s plany. To uz jsem nevydrzel a vzbudil se s konstatovanim, ze me emzaci pekne nastvali a ze jsem rad, ze jsem nezpusobil zadne hromadne nestesti (teda doufam). To mohlo byt okolo peti, do sedmi se mi zdala jeste kopice nesmyslu, ktere jsem absolutne nezvladal korigovat a nakonec jsem se vzdy probudil. Reknu vam, byl jsem rad, ze jsem odtud vypadl. Po sedme jsem si to uz stradoval na Nemcice. Bylo strasne dusno. Ze vseho stoupala vlhkost a ja cekal, ze kazdou minutou zacne cedit. Kdyby prselo, zdrzel bych se v Kojetine, neb jsem tam mel domluvenou po jedne odpoledne koupelnu u Psotku. Nanestesti ani kapka. Zasel jsem se podivat do mistniho kostela a pak vyrazil smer Chropyne. Hned za Kojetinem okolo me projela korpulentni postarsi pani na kole a pritom hlasila "jsou ty hulky dobre?" "Jo, jsou supr!" a byla pryc. O pul kilometru dale jsem potkal dalsiho cyklistu, ktery to hned za mnou zaflekoval a zacal volat "Pavle! Pavle Hannychu...", tak jsem se otoci a rekl, ze nejsem Pavel a tak jsme se rozloucili. V Chropyni jsem si dal pred mistnim zameckem susu a coko. Me dalsi kroky smerovaly do Skastic. Po ceste jsem si odskocil do lesika a pri te prilezitosti aktivoval roaming pres operatorku na vodafone lince. Skastice jsem vesmes probehnul a krom sochy orla, ci co to bylo, na jednom dome, pobihajici postacky z jedne strany ulice na druhou a nejake drevene drahy tam nebylo nic zajimaveho. Za vesnici byla silnice rovna jako pravitko az do Hulina. Hledal jsem tam nejakou hospudku se zahradkou, ze bych si dal jidlo, ale marne. Za hlasani mistniho rozhlasu, ze bude otevrene koupaliste jsem pokracoval dale do Holesovic. Na jejich samem zacatku jsem narazil na jakousi restauraci Cukrovarsky dvur. Servirka byla jak na trni a behala tam jako tajtrlik, nakonec z ni vypadlo, ze je tam prvni den. U druheho stolu sedelo par Rusu par Rusek a par Cechu. Zrejme nejaka obchodni schuzka, kde Rusove meli byt evidentne investori. Cechaci delali opicky, div ze se nestaveli na hlavu. Nejhorsi bylo, ze ani poradne neumeli rusky, takze se nakonec prodrali treba i k nazvum mesicu. Meli si opravdu co rict. Ten jeden nakonec prestal, kdyz videl, jak se na nej koukam. Nastesti jsem byl obcerstven relativne rychle a tak jsem zmizel, zrovna kdyz tam vyrukovali s 333 stribrnymi strikackami. Me dalsi kroky smerovaly do teska. Prisel jsem na informace, jesli bych si tam mohl nechat batoh, kdyz to pani videla, tak zkonstatovala, ze ten se do skrinky asi nevejde. Chtel jsem ji to dat az dovnitr, ale pani batoh chytla, jakoze ho tam postavi sama. Rekl jsem "je opravdu tezky, ja ho tam dam" nenechala si rict, tak jsem ho pustil. Pani letela za batohem se slovy "jezis co v tom mate?", "Vsechno" odvetil jsem. Dalsiho zmestnance zaujala solarni nabijecka, a tak se ptal na ucinnost. Coz je zhruba plny den slunicka = hodina brouzdani po internetu, to okomentoval slovy bida. Coz je svym zpusobem pravda, ale alespon neco. Koupil jsem vody, kobasku, syr, coko a sel se obslouzit k samoobsluzne pokladne. Pri vyndavani batohu z informaci jiz pani nebyla tak akcni a nechala me, at si to vyndam sam. Pred obchodem jsem potkal dve babci, ktere byly take nakoupit. Spadly mi hulky, a na zaklade toho jsme se tak nejak dali do reci. Babci zacaly vzpominat jak chodily do turistickeho oddilu a dospely k nazoru, ze kdyby byly mladsi, tak by si to hned se mnou vymenily. Nakonec mi popraly stastnou cestu, a at se v poradku vratim. Vyrazil jsem tedy dale do Prilep. Cesta stoupala a v dali jsem dokonce videl Hostyn, kdezto uz jsem kdysi taktez nocoval. Za Prilepy nasledovala nadherna panoramata ve zlatavem svetle zapadajiciho slunce. Prosel jsem Lukovecek a aktualne mam lezeni asi 200m od Frystaku. Jsem dnes uchozeny az beda a navic vse po silnici. Jdu se zavrtat a spat.
Uz kdyz jsem vcera prisel na misto, kde jsem spal, citil jsem okolo sebe podivne energie. Ve spanku se mi to potvrdilo. To byly zase jednou sny. Jeden si pamatuju do ted. Diky jakymsi indiciim jsem zjistil, ze zivot, ktery jsem zil byl umele vykonstruovany. Puvodne jsem totiz byl ridic autobusu, ktery zpusobil hromadne nestesti a sam prezil. Abych se, z toho nezblaznil, tak mi nejaci emzaci smazali traumaticke vzpominky a totez udelali vsem lidem okolo. Jenze ja jim na to prisel a skrze nejaky stroj jsem se snazil dostat do jejich dimenze, abych zastavil jejich kontrolu deni okolo. Jenze z tech co mi nakonec pomahali s jeho vyrobou se zase vyklubali emzaci a ve stroji zmizeli. Nacez me tam nechali stat s pytlikem nejakych led diod v ruce a byli ti tam i s plany. To uz jsem nevydrzel a vzbudil se s konstatovanim, ze me emzaci pekne nastvali a ze jsem rad, ze jsem nezpusobil zadne hromadne nestesti (teda doufam). To mohlo byt okolo peti, do sedmi se mi zdala jeste kopice nesmyslu, ktere jsem absolutne nezvladal korigovat a nakonec jsem se vzdy probudil. Reknu vam, byl jsem rad, ze jsem odtud vypadl. Po sedme jsem si to uz stradoval na Nemcice. Bylo strasne dusno. Ze vseho stoupala vlhkost a ja cekal, ze kazdou minutou zacne cedit. Kdyby prselo, zdrzel bych se v Kojetine, neb jsem tam mel domluvenou po jedne odpoledne koupelnu u Psotku. Nanestesti ani kapka. Zasel jsem se podivat do mistniho kostela a pak vyrazil smer Chropyne. Hned za Kojetinem okolo me projela korpulentni postarsi pani na kole a pritom hlasila "jsou ty hulky dobre?" "Jo, jsou supr!" a byla pryc. O pul kilometru dale jsem potkal dalsiho cyklistu, ktery to hned za mnou zaflekoval a zacal volat "Pavle! Pavle Hannychu...", tak jsem se otoci a rekl, ze nejsem Pavel a tak jsme se rozloucili. V Chropyni jsem si dal pred mistnim zameckem susu a coko. Me dalsi kroky smerovaly do Skastic. Po ceste jsem si odskocil do lesika a pri te prilezitosti aktivoval roaming pres operatorku na vodafone lince. Skastice jsem vesmes probehnul a krom sochy orla, ci co to bylo, na jednom dome, pobihajici postacky z jedne strany ulice na druhou a nejake drevene drahy tam nebylo nic zajimaveho. Za vesnici byla silnice rovna jako pravitko az do Hulina. Hledal jsem tam nejakou hospudku se zahradkou, ze bych si dal jidlo, ale marne. Za hlasani mistniho rozhlasu, ze bude otevrene koupaliste jsem pokracoval dale do Holesovic. Na jejich samem zacatku jsem narazil na jakousi restauraci Cukrovarsky dvur. Servirka byla jak na trni a behala tam jako tajtrlik, nakonec z ni vypadlo, ze je tam prvni den. U druheho stolu sedelo par Rusu par Rusek a par Cechu. Zrejme nejaka obchodni schuzka, kde Rusove meli byt evidentne investori. Cechaci delali opicky, div ze se nestaveli na hlavu. Nejhorsi bylo, ze ani poradne neumeli rusky, takze se nakonec prodrali treba i k nazvum mesicu. Meli si opravdu co rict. Ten jeden nakonec prestal, kdyz videl, jak se na nej koukam. Nastesti jsem byl obcerstven relativne rychle a tak jsem zmizel, zrovna kdyz tam vyrukovali s 333 stribrnymi strikackami. Me dalsi kroky smerovaly do teska. Prisel jsem na informace, jesli bych si tam mohl nechat batoh, kdyz to pani videla, tak zkonstatovala, ze ten se do skrinky asi nevejde. Chtel jsem ji to dat az dovnitr, ale pani batoh chytla, jakoze ho tam postavi sama. Rekl jsem "je opravdu tezky, ja ho tam dam" nenechala si rict, tak jsem ho pustil. Pani letela za batohem se slovy "jezis co v tom mate?", "Vsechno" odvetil jsem. Dalsiho zmestnance zaujala solarni nabijecka, a tak se ptal na ucinnost. Coz je zhruba plny den slunicka = hodina brouzdani po internetu, to okomentoval slovy bida. Coz je svym zpusobem pravda, ale alespon neco. Koupil jsem vody, kobasku, syr, coko a sel se obslouzit k samoobsluzne pokladne. Pri vyndavani batohu z informaci jiz pani nebyla tak akcni a nechala me, at si to vyndam sam. Pred obchodem jsem potkal dve babci, ktere byly take nakoupit. Spadly mi hulky, a na zaklade toho jsme se tak nejak dali do reci. Babci zacaly vzpominat jak chodily do turistickeho oddilu a dospely k nazoru, ze kdyby byly mladsi, tak by si to hned se mnou vymenily. Nakonec mi popraly stastnou cestu, a at se v poradku vratim. Vyrazil jsem tedy dale do Prilep. Cesta stoupala a v dali jsem dokonce videl Hostyn, kdezto uz jsem kdysi taktez nocoval. Za Prilepy nasledovala nadherna panoramata ve zlatavem svetle zapadajiciho slunce. Prosel jsem Lukovecek a aktualne mam lezeni asi 200m od Frystaku. Jsem dnes uchozeny az beda a navic vse po silnici. Jdu se zavrtat a spat.
galerie:
diskuze:
