2009-06-28 22:37:17 - Turrida - Concordia Sagittaria
Cim dnes zacit? Nespis ranem. Stejne jako je lokalnim zvykem pouzivat v aute casto klakson, tak si italove potrpi na radne nedelni rozeznivani kostelnich zvonu. Co ctvrthodinu valily zvony mistniho kostela v dokonalem navzajem se prolinajicim triu na kilometry daleko. Pomalu jsem vyklouzl ze site a natahl na sebe stale vlhke triko a kalhoty. Clovek si na to zvykne a kdyz do obleceni pusti cerstvy pot, tak uz mu to ani neprijde. Ten kdo si dopreje kazdy den sprchu asi ted krouti ocima, ale tak uz to holt na tech cundrech chodi. Vcera jsem si do telefonu stahnul a nainstaloval aplikaci google maps. Takze mam k dispozici mapy celeho sveta, dokonce se satelitnim pohledem, diky kteremu muzu najit i cesty bezne mape skryte. Je tam i zajimava funkce Google latitude, ktera, kdyz ji zapnu, posle mou pozici na internet. Kdyby jste me proto chteli sledovat touto cestou, poslete mi do diskuze data od vaseho google uctu, at si vas mohu pridat do pratel. Muj ucet je lidumil.vsehomir. Diky google maps jsem tedy vyrazil, hned z rana zkratkou, ktera me zavedla az do prvni vesnicky. Odtud jsem se vydal prekonat reku, jejiz jmeno mi bohuzel vypadlo. Most byl snad kilometr dlouhy, ale prutok mela zhruba asi jako malse v CB. Chtel bych ji vsak videt nekdy na jare, kdyz nastava v Alpach obleva, to bude asi jine kafe. Dalsim vztycnym bodem bylo San Vito al Tagliamento. Pred mistnim kostelem jsem poobedval a nacepoval si vodu z kameneho napajedla vedle v parku. Cedulka zda je pitna, ci ne, tam nebyla. Zizen vsak rozhodla za me. Bylo dusno a silnice palila do nohou, teplomer ukazoval 35 stupnu. Vsude okolo se rozprostiraly lany s kukurici ci vinice a houfy domu se zaligrovanymi okenicemi. Vetsina z domu mela upravene zahrady, plne pro me exotickych rostlin a drevin. Nesmim opomenout mistni psiky. Asi bych se nedopocital, kolik jich na me dnes zpoza plotu stekalo. Prislo mi vsak, ze stekaji nejak divne, zrejme italsky. Pocasi bylo umorne a Portogruaro, kam jsem miril, mi znelo v hlave jako mantra. Pocital jsem snad kazdy krok. Znaceni jsem po chvili prestal verit. Neni se co divit. Clovek se blizi a najednou je ze 4km na predchozi znacce kilometru 6. Jeste ze smer byl spravny. Zajasal jsem, kdyz jsem uvidel ceduli. Okamzite jsem to nasmeroval do centra za ucelem nakupu nejake basty. Kdyz jsem dorazil na namesti, vsiml jsem si, ze tu maji vez nakrivo stejne jako v Pise. Vlastne je zajimave, ze Italove dokazali na spatnych stavitelich, kteri nebrali v potaz podlozi, jeste vytezit. Na namesti jsem potkal, neco podobneho jako hladove okno. Nejak mi to nedoslo a zacal jsem na slecnu mluvit cesky. Kupodivu to fungovalo, dostal jsem dva velke trojuhelniky pizzy, ktere jsem si vybral a pivo, ale konverzaci jsme uzavreli v anglictine. Moc jsem si pochutnal a jeste chvili sedel venku na lavicce a vstrebaval mistni atmosferu. Bylo 6 a ja se rohodl popojit kousek do divociny a utaborit se. Navigace opet zabodovala. Vyvedla me z mesta smerem na Concordia Sagittaria. Tesne za ni zacalo hrmit a obzor se tvaril nehezky. Proto jsem se to rozhodnul zapichnout. Problem byl v tom, ze nebylo kam. Nikde zadne stromy. Nakonec se jako zazrakem objevil vedle cesty malinkaty sad, spise stromoradi. Vypadal docela skryte, ale sam pro sebe jsem si pomyslel, ze tohle bude punk. Povesil jsem lezeni s plachtou proti desti, oliznul se zinkou a zalezl do site psat blog. Za par minut, zastavilo na ceste auto a dva lide se z nej vydali mym smerem. Byl to majitel pozemku a nejspis jeho tatinek. Pozdravil jsem a vykouk ze site. Bylo stesti, ze umeli trochu nemecky. Vysvetlil jsem jim, ze putuji a jestli by zde bylo dnes mozne prespat. Byl uz pripraven na to, ze me tu dnes necha, ale chtel pro jistotu nejaky doklad pro strycka prihodu. Vyskocil jsem ven jen v trenyrkach a strelhbite jsem mu podal obcanku. Opsal si nacionale a popral mi stastnou cestu. Potrasl jsem si s nim i s tatinkem rukou, a pote me nechali svemu osudu. Jsem rad, ze prvni situace tohoto charakteru dopadla timto zpusobem. Jak svitim mobilem, tak tu vsude okolo bzuci komari, proto se s vami prozatim loucim a jdu na kute.