Korsika GR20 2013 New!
2011-06-11 21:19:55 - Podlesi - Drnovice
Dnes zacnu malym zamyslenim. Lide, ktere na ceste potkavam,se me obcas ptaji, proc takhle cestuji. Vetsinou je odbydu s tim, ze me proste bavi chodit pesky. To je sice pravda, ale stoji za tim mnohem vic. Titulek hledani sama sebe tomu odpovida asi nejvic. Uz se hledam ctvrtym rokem a stale si nejsem vedom toho, ze bych se nasel. Prestoze mam fajn rodinu, slecnu, zazemi, praci stale mam pocit, ze nejsem kompletni. Hledam odpoved na otazku kdo jsem a proc jsem tady? Je zivot o tom snazit se byt dobrym a zanechat tu deti, nebo jsem snad urcen k necemu jinemu? Nemate nahodou nejakou radu nebo pomucku, jak na tohle prijit? Byl bych vam neskonale zavazan, kdyby jste my do te skladacky pomohli najit ten posledni kousek. Ted k dnesnimu dni. Celkove bych ho zhodnotil sinusove, protoze cesta dnes sla z kopce do kopce. Rano jsem se vysplhal na Babi lom a zacal sestupovat do Vranova. Cestou jsem potkal skupinku malych skautiku a pan vedouci zkousel jejich znalosti stromu. Kdyz jsem sel okolo, tak zrovna nikdo nevedel. Vykriknul jsem buk a s usmevem na rtech s tim jak jsem to svistum nandal jsem zmizel v zatacce. Ve Vranove byly zrejme nejake motokrosove zavody, motorky tam bzucely jak hejno masarek. Vyskrabal jsem se nahoru, ke klasteru a sel si na chvilku sednout dovnitr. Mihlo se tam par turistu, jedna aranzerka kvetin a varhanice, ktera sla na kur. Tesil jsem se, ze budu mit kulturni zazitek, ale z kuru se nahle spustil Mendelson (nevim zda to pisu spravne - zkratka takovy ten svatebni pochod), nic proti nemu, ale zrejme uz to mam ohrane. Kdyby hrali treba Bacha, jsem tam schopny sedet hodiny. S dalsim usmevem, ktery vyloudila volba hudby, jsem vysel ven. Pozdravil jsem nejakeho duchovniho reholnik/mnich proplachnul cepici a vydal se z kopce do Adamova. Cesta se kroutila po uboci kopce a pod cestou se otviraly nekolikametrove strze, ve kterych tekly male potucky zvrchu. Bylo to malebne a rikal jsem si, jakeze to mam stesti, ze to nemusim jit nahoru, to jsem ovsem jeste nevedel co me ceka. V Adamove byl hned u vylezu z lesa albert s bankomatem. Vybral jsem a stale naivne si myslic, ze budu pokracovat udolim jsem hledal ukazatel. Zahy jsem zjistil, ze cesta, kterou pujdu je jeste strmejsi nez ta, kterou jsem prisel. Postupne jsem se vyskrabal k pomniku lesniku. Kde bylo napsano neco jako "Jezis, ne Caesar. Ne mecem, ale pluhem, tot smysl nasich dejin. TGM". Po malem obcerstveni jsem zamiril do Babic nad Svitavou, kdezto jsem mirne zabloudil, ale mistni me nakonec navedli zpet na cestu do Krtin (jakoze krest). Tesne pred nimi byla jakasi pumpa s hrnecky a mlada dvojice opodal, mi potvrdila, ze se to pit da. Ve Krtinach byla pout. Vsude byly davy lidi, stanky, atrakce a frmol. U dvou zjevne mistnich snedsich dam jsem si dal vytecny domaci langos a pote se odebral do mistniho (v pomeru velikost kostela / velikost vesnice) obriho kostela. Chvilku jsem posedel a opet vyrazil. Pro zmenu do kopce. Po dvou kilometrech jsem dosupel do Bukoviny. Odtud jsem pokracoval na Bukovinku, kde bydli pani co jeji vnuk taky dela pocitace, a ktera mi shodou nahod doplnila vodu. Z Bukovinky to bylo asi 6 km z kopce do Racic(e) a cestou se hemzili cyklisti jak mravenci. Vesnice se jmenuje Racice, ale nevim zda je to jakoze od samice raka, nebo je to pomnozny tvar jako treba ty dvere. Lingvista nejsem, tak to radsi necham u ledu. V Racici(ch) jsem chvili koukal na restaurant s ubytovanim, a pak si rekl, ze na to mam jeste cas. Pres Pistovice jsem pak dorazil na upati Chocholiku u Drnovic, kdezto hodlam travit dnesni noc. Po prichodu jsem absolvoval esusovku, prepral si kratasy, tricko a trenky. Neco malo jsem pojedl a zachumlal se. Ted jdu jeste brnknout Kubikovi, abychom mohli zosnovat zitrejsi setkani. Hezky Vecer
Dnes zacnu malym zamyslenim. Lide, ktere na ceste potkavam,se me obcas ptaji, proc takhle cestuji. Vetsinou je odbydu s tim, ze me proste bavi chodit pesky. To je sice pravda, ale stoji za tim mnohem vic. Titulek hledani sama sebe tomu odpovida asi nejvic. Uz se hledam ctvrtym rokem a stale si nejsem vedom toho, ze bych se nasel. Prestoze mam fajn rodinu, slecnu, zazemi, praci stale mam pocit, ze nejsem kompletni. Hledam odpoved na otazku kdo jsem a proc jsem tady? Je zivot o tom snazit se byt dobrym a zanechat tu deti, nebo jsem snad urcen k necemu jinemu? Nemate nahodou nejakou radu nebo pomucku, jak na tohle prijit? Byl bych vam neskonale zavazan, kdyby jste my do te skladacky pomohli najit ten posledni kousek. Ted k dnesnimu dni. Celkove bych ho zhodnotil sinusove, protoze cesta dnes sla z kopce do kopce. Rano jsem se vysplhal na Babi lom a zacal sestupovat do Vranova. Cestou jsem potkal skupinku malych skautiku a pan vedouci zkousel jejich znalosti stromu. Kdyz jsem sel okolo, tak zrovna nikdo nevedel. Vykriknul jsem buk a s usmevem na rtech s tim jak jsem to svistum nandal jsem zmizel v zatacce. Ve Vranove byly zrejme nejake motokrosove zavody, motorky tam bzucely jak hejno masarek. Vyskrabal jsem se nahoru, ke klasteru a sel si na chvilku sednout dovnitr. Mihlo se tam par turistu, jedna aranzerka kvetin a varhanice, ktera sla na kur. Tesil jsem se, ze budu mit kulturni zazitek, ale z kuru se nahle spustil Mendelson (nevim zda to pisu spravne - zkratka takovy ten svatebni pochod), nic proti nemu, ale zrejme uz to mam ohrane. Kdyby hrali treba Bacha, jsem tam schopny sedet hodiny. S dalsim usmevem, ktery vyloudila volba hudby, jsem vysel ven. Pozdravil jsem nejakeho duchovniho reholnik/mnich proplachnul cepici a vydal se z kopce do Adamova. Cesta se kroutila po uboci kopce a pod cestou se otviraly nekolikametrove strze, ve kterych tekly male potucky zvrchu. Bylo to malebne a rikal jsem si, jakeze to mam stesti, ze to nemusim jit nahoru, to jsem ovsem jeste nevedel co me ceka. V Adamove byl hned u vylezu z lesa albert s bankomatem. Vybral jsem a stale naivne si myslic, ze budu pokracovat udolim jsem hledal ukazatel. Zahy jsem zjistil, ze cesta, kterou pujdu je jeste strmejsi nez ta, kterou jsem prisel. Postupne jsem se vyskrabal k pomniku lesniku. Kde bylo napsano neco jako "Jezis, ne Caesar. Ne mecem, ale pluhem, tot smysl nasich dejin. TGM". Po malem obcerstveni jsem zamiril do Babic nad Svitavou, kdezto jsem mirne zabloudil, ale mistni me nakonec navedli zpet na cestu do Krtin (jakoze krest). Tesne pred nimi byla jakasi pumpa s hrnecky a mlada dvojice opodal, mi potvrdila, ze se to pit da. Ve Krtinach byla pout. Vsude byly davy lidi, stanky, atrakce a frmol. U dvou zjevne mistnich snedsich dam jsem si dal vytecny domaci langos a pote se odebral do mistniho (v pomeru velikost kostela / velikost vesnice) obriho kostela. Chvilku jsem posedel a opet vyrazil. Pro zmenu do kopce. Po dvou kilometrech jsem dosupel do Bukoviny. Odtud jsem pokracoval na Bukovinku, kde bydli pani co jeji vnuk taky dela pocitace, a ktera mi shodou nahod doplnila vodu. Z Bukovinky to bylo asi 6 km z kopce do Racic(e) a cestou se hemzili cyklisti jak mravenci. Vesnice se jmenuje Racice, ale nevim zda je to jakoze od samice raka, nebo je to pomnozny tvar jako treba ty dvere. Lingvista nejsem, tak to radsi necham u ledu. V Racici(ch) jsem chvili koukal na restaurant s ubytovanim, a pak si rekl, ze na to mam jeste cas. Pres Pistovice jsem pak dorazil na upati Chocholiku u Drnovic, kdezto hodlam travit dnesni noc. Po prichodu jsem absolvoval esusovku, prepral si kratasy, tricko a trenky. Neco malo jsem pojedl a zachumlal se. Ted jdu jeste brnknout Kubikovi, abychom mohli zosnovat zitrejsi setkani. Hezky Vecer
galerie:
diskuze:
2011-06-12 11:07:59 Jiří
Nazdar, koukám, že jsi docela blízko.:) Myslím si, že to moc řešíš. Dělej vždy to, co Tě napadne jako první, protože myšlenka shůry je vždy nejrychlejší. Když píšu mejly, málokdy zpětně mažu, protože jsem pochopil, že to, co já považuji za téměř zbytečné, jiný ocení. Jednoduše řečeno, je to Tvůj svět, tak jej tvoř, jak nejlíp umíš. V jedné nedávné vizi jsem se ocitl v kapce vody. Já tvořil půlku a druhou půlku tvořila Země. Od té doby jsem si vědom propojení. Potřebuji-li zmoknout, zmoknu a naopak. Komunikujeme skrze vodu. Cestou si to zkus, máš na to.:) Pokud jsi dosud nečetl nic od mistra Eckhardta, jdi do toho, je to náš člověk. Pozdravuj bratry stromy. Jirka
2011-06-12 10:46:46 příbry
Podle mě jedinou pomůckou může být odprostění se od všech vlivů, které tě nutí myslet podle určitých "standardů" (náboženství, tisk, rodina atd. atd. atd.) Protože chtě nechtě tě to ovlivňuje myslet podle našich "norem". Mimochodem, tvůj způsob je víc než dobrý ... máš spoustu času nad věcmi přemýšlet ze všech možných úhlů - takže seš určitě mnohem dál, než většina z nás. Každopádně držim palce a výsledky chci pak na dývýdýčku jako přehlednou prezentaci :)))
2011-06-11 23:46:10 KuMuLuS
Jestli to hledáš pěšky, tak to budeš chodit eště dlouho XD
2011-06-11 22:21:55 tinul
Peťo, moc děkuju za krásné psaní, nejen že se to dobře čte, ale je to vtipné a veselé a já věřím, že tu svojí cestu najdeš;-) už jen to, že o tom přemýšlíš je cesta;-)
